AMORTALE (premiéra 4.12.2014 Praha/ PONEC-divadlo pro tanec)

Amor-mortale-amortale, autorská inscenace o třech dějstvích, prologu a epilogu inspirovaná básnickou tvorbou Miloše Horanského, je taneční symfonií pro stárnoucího muže a ženu; tělo, hlas a stín. Básně – příběhy o zastavení času, touze a míjení, o smrti a lásce.

On je muž. Ona žena. On je ona, ona on. Oni jsou tělo. Tělo muže. Tělo ženy. Lidská těla na ose času. Milostná. Tvárná. I zvrásněná. A smrtelná. V něze i krutosti však nekonečná.

Jak dlouho vyvěrá vzpomínka, než ťukne o povrch?

Šest šálků přelijeme, než vejdeme tak pokorně jako barva do čaje.

 

Trailer k představení: vimeo.com/117374551

recenze: https://nymbursky.denik.cz/zpravy_region/amortale-kdyz-se-poezie-divadlo-a-vytvarne-umeni-potkaji-v-netradicnim-prostre-20150524.html

Studenti středních škol mají možnost před zhlédnutím inscenace absolvovat literárně-pohybový seminář ve své škole pod vedením tvůrců inscenace a následně se zúčastnit interaktivní reflexe v pohybu po představení.

Projekt Amortale nabízí seniorům před návštěvou divadla, ale i po zhlédnutí inscenace kreativní seminář inspirovaný tvorbou současného básníka Miloše Horanského. Setkání vedou tvůrci inscenace. 

 

Tvůrčí tým projektu Amortale:

Koncept, režie a dramaturgie: Hana Strejčková

Choreografie a interpretace: Jiří Lössl a Radana Kodetová

Choreografická spolupráce: Juni Endo

Taneční spolupráce: Barbora Látalová

Hlas: Miloš Horanský

Klavír: Najponk

Světlo: Robert Štěpánek

Scénografie a kostýmy: Hana Strejčková

Kostýmní spolupráce: Lucia Račková

Výtvarník, grafik: Martin Sausage Dohnal

Produkce: Dana Nekardová

Koproducent: Tanec Praha / PONEC - divadlo pro tanec

 

Délka představení: 62 minut

 

Projekt se koná za finanční podpory Ministerstva kultury ČR  a Tanec Praha / Ponec - divadlo pro tanec.

Poděkování: Tomáši Strejčkovi, divadlu Viola, kulturnímu centru Zahrada, Detailingshop.cz,

Kateřině Bauer, Martinu Aufartovi, Silvii Brejníkové, Ladě Horešovské, Pavlu Šroubovi, Janě a Petrovi Pálkovým, Petru Láškovi, Janu a Šárce Lexovým, Lucii Vilímovské.

 

„V běžném divadle můžete vidět perfektní tanec, dokonalou techniku. Myslím, že toto je víc divadlo budoucnosti, které hledá to, co je za tělem. Čte mezi řádky. Naše představení se chce dotknout pravdivé skutečnosti a noří se do ní čím dál tím hlouběji. Moc mě baví to sledovat. Je to o tom, co je život, co je tělo a co je krása. Nutí nás to přemýšlet o naší hodnotě a smyslu.“ Juni Endo, tanečnice, choreografka a terapeutka

 

"Minimalismus všech složek, čistota, jednoduchost, pravdivost a hloubka výrazu obou interpretů dodává celé inscenaci velkou sílu. Je to o to cennější, že jsme dnes zvyklí být v tanečních představeních neustále překvapováni, šokováni čím dál obtížnějšími pohyby a virtuózní technikou, a autoři při plnění těchto očekávání nejednou zapomenou na vlastní sdělení, vnitřní význam. Amortale nešokuje, je to představení s duší, které promlouvá z hloubky a doznívá ve vás ještě dlouho." Karolina Kalinová, tanečnice, performerka, pedagožka, choreografka

 

"Představení na mne zapůsobilo nezapomenutelným dojmem. Do této doby jsem se věnovala jak v literatuře, tak i v divadle především slovnímu, případně čistě baletnímu projevu. Tento večer jsem sledovala vyjádření výjimečně jemných a hlubokých životných situací zcela novým, jedinečným způsobem. Síla tance, nikoli klasického, síla pohybu, nápaditost, neotřelost výrazu mi po celou dobu přišla silnější než slovo nebo balet." Alena Křivská, pedagožka

 

"Prvním, co zaujme a dodává představení celostní význam je typ interpretů -  zcela mimo momentální estetické standarty v tanci. Jsme zvyklí na krásná těla mladých tanečníků a akrobatů. V tomto představení jsou nám představena těla na prahu stáří – ani stará, ale už ne mladá. První sčítání šedých vlasů. V této chvíli je třeba přehodnotit svůj vztah k vlastnímu tělu, změnit techniku pohybu, způsob vyjadřování – hranice, přes kterou ne každý interpret se ctí projde. A právě toto je zajímavé - tanečníky viditelně nějaké pohyby bolí, některé jen opatrně zkouší a poté následují... A touto cestou se vlastně dostáváme pod kůži tematickému okruhu inscenace - stárnutí, smrt a láska. (...) Ukazují nám různé varianty vztahu muže a ženy, tu zatančené, tu vyslovené v básni. Amortale zachází se svými tématy bez zbytečného sentimentu a hledá v každém okamžiku života jeho vlastní krásu a tak otevírá divákovi možnost vnímat svět klidněji, bez hluku, bez mladistvého rachotu, zrale a soustředěně..." Marie Bayerová, tanečnice, choreografka

 

 

"Inscenace Amortale je poměrně náročné představení, ze kterého však trpělivý a vnímavý divák odchází osvěžen. Navzdory potu, vráskám a bolesti zralých tanečníků jde o velmi svěží a duchem mladé dílo, které v každém směru předčí plytké estrády opěvující mládí. Není pochyb o tom, že na první pohled existenciálně surrealistická inscenace oslavuje život. Děje se tak však vyzrálým uměleckým způsobem, ve kterém se snoubí vynikající výrazové prostředky tanečníků s minimalistickým pojetím scény a místy až kakofonickou hudbou. Toto vše je umocněno osobitou poezií Miloše Horanského. Amortale snese srovnání s vystoupením Mina Tanaki v Arše v roce 2012, a to jak tématem, tak uměleckým pojetím. Hanka Strejčková stanovila laťku velmi vysoko a lze jen doufat, že se s touto mladou umělkyní budeme na scénách setkávat častěji." Iva Stejskalová, pedagožka

 

recenze: https://fragmenty.cz/index.php/kultura/item/562-amortale-poeticky-svet-stari-a-bezcasi-nadcasove-dilo-reziserky-strejckove

 

 

 

 

 

 

PARTNEŘI PROJEKTŮ FYSIOART

 

www.mkcr.cz           www.praha.eu   rok 2016                               www.idu.cz         www.tanecpraha.cz                     www.seniordomov.cz    www.kczahrada.cz